Barbara

Bařenka se do Vladykova dvora dostala v roce 2004, tehdy jí bylo pouhých 6 let. Společně s dalšími koňskými kámoši se zde začala učit pracovat s lidmi pomocí metod přirozené komunikace. Bařenka lidi miluje, práce s nimi ji vždy nesmírně bavila a jejich přítomnost si velice užívá i dnes. Vždy byla klidná, vyrovnaná a při práci s lidmi velmi citlivá. Dokázala vyhovět i na velmi jemné pobídky přesto, že je chladnokrevník. Ze země i ze sedla bylo i pro nezkušeného člověka velkým požitkem s ní pracovat. Nebylo tedy o čem přemýšlet, pro to, aby pomáhala lidem, se Bařenka doslova narodila.

Roku 2006 tato úžasná kobylka složila zkoušky a stala se hiporehabilitačním koněm. Asi není potřeba zmiňovat, že během své kariéry, která trvala neskutečných 12 let, dokázala pomoci ohromnému množství lidí. Ať už šlo jen o mazlení se, práci ze země, ježdění nebo hipoterapii, Bařenka do toho dala vždy vše, co mohla. Pro každého měla vždy hromadu skvělé nálady, všechny dokázala vyslechnout a hlavně měla pro každého kousek místa ve svém srdíčku. Každé dítě i každý dospělý, kteří měli kdy možnost se s Bařenkou setkat, by nemohli víc než souhlasit s tím, že právě ona dokázala nejlépe napravit špatný den.

Za svou neskutečně úžasnou a těžkou práci "terapeuta" by si zasloužila doslova modré z nebe.

Bohužel, příroda měla jiné plány. Ona nebere ohledy na to, jak velké zásluhy kdo má a kolik toho pro jiné udělal, a tak se u Bařenky koncem roku 2014 projevili první příznaky měsíční slepoty. Čtyři roky jsme všichni společně, bojovali. Bařenka podstoupila spousty různých vyšetření, ale osud, který Bařenku čekal, se nám změnit nepodařilo. V roce 2018 jsme přes obrovskou snahu veterinářů i nás všech prohráli boj o jedno oko. Neztráceli jsme naději a doufali jsme, že pro druhé oko se vhodná léčba najde včas. Další spousta vyšetření bohužel ukázala, že Bařenka není vhodným adeptem ani pro jeden druh léčby, a tak v dalším roce oslepla i na oko druhé. I po úplném oslepnutí Bařenku oči hodně trápili. Boleli, slzeli a naše statečná holka začala dávat najevo, že se trápí. Tehdy nastal ten čas, kdy se role musely otočit, kdy jsme my museli Bařence pomoci tak, jako ona pomáhala ty roky předtím všem okolo. Přemýšleli jsme, co uděláme, abychom jí od bolesti pomohli. Koncem léta roku 2020 jsme tedy učinili rozhodnutí, které vzhledem k Bařenky věku spoustu lidí překvapilo a mysleli si o nás, že jsme se pomátli. Rozhodli jsme se nechat obě oči odstranit. Bařenka tedy ve svých 22 letech podstoupila operaci, při které ji byly obě oči odebrány. Už pár dní po zákroku jsme věděli, že naše rozhodnutí bylo to nejlepší, co jsme mohli pro Bařenku udělat. Už to byla zase ona, ta naše věčně šťastná kobylka, která si chce užívat život, která odpovídá na pozdrav veselým zařehtáním a která by se pro lidi kolem sebe rozdala. Bylo jasné, že začátek nebude lehký, ale věděli jsme, že krásný důchod, plný lásky a mrkviček je to, co pro Bařenku chceme, a že za to stojí se nevzdávat.