Hnědka, klisna po 2955 Bošar z 55/69 Inka po 2715 Azur, je méně typickou představitelkou plemene českomoravský belgický kůň, je menšího rámce. V Eponě se vypracovala mezi nejspolehlivější koně v hiporehabilitaci, je to pracovitá klisna, přirozeně chodivá, miluje kontakt s dětmi a dobré žrádlo. Její doménou je paravoltiž. Zařazení chladnokrevných koní do paravoltiže  je méně obvyklé. Besina možná nezaujme na první pohled, ale je laskavá především k dětem, kontakt po celém těle a ve slabinách neřeší, protože byla „oplácaní“ od postrojů a postraňků, je trpělivá a ochotná na kruhu šlapat, dokud nedostane jiný povel. Pozornosti a žrádla se hlasitě domáhá kopáním do boxu. 

Klisna Důvěra je náš odchovanec. Vyrůstala na pastvinách s vrstevníky a ve svých 5ti letech přišla na Toulcův dvůr. Je to obrovská tmavá hnědka s krásnými kaštánky. Začala pracovat v jezdecké škole a zároveň se připravovala i v oblasti hiporehabilitace. Důvěra je typická svou klidnou povahou (i když samozřejmě umí předvést i pravý opak), proto se v rámci HTFE vypracovala na post jednoho z nejspolehlivějších koní našeho stáda. Díky své velké a široké postavě není vhodná pro malé děti, ale spolehlivě nám funguje u dětí od cca 5ti let věku a protože je nosná, tak i pro dospělé klienty. Jezdí mi na ní ti nejsložitější - např. 18ti letý chlapec s DMO v bočním sedu či 20ti letý chlapec po traumatickém poranění mozku v primárním vzpřímení. Nad její ochotou a trpělivostí každý týden smekám.

Tréning, kterému u nás nikdo neřekne jinak než Tygrouš, se ve stáji Horticon zabydlel v roce 2012, kdy pověsil na hřebík svou parkurovou kariéru. Možná sem přijel s představou poklidně stráveného důchodu na širých lukách a zelených nivách, snad doufal v zasloužený odpočinek, zjistil však, že práce s dětmi je tím správných kořením pro život a že v jejich obklopení přece jen může nějaké to dobrodružství ještě zažít. Ukázal se jako výjimečný parťák pro hiporehabilitaci, klidný a naprosto spolehlivý. Aktivně byl zapojen do terapií a stal se vítanou posilou hiporehabilitačního týmu. Po několika odpracovaných letech se s přibývajícím věkem a ubývajícími silami zdálo, že ve velké slávě Tygrouš ukončí i svou pedagogickou dráhu. Nově příchozí klisna Unika mu však vlila krev do žil. Tygrouš zahořel láskou, fyzicky omládl téměř před očima, a tak bylo zřejmé, že nám zůstane oporou při jednotkách HPSP (hiporehabilitace v pedagogické a sociální praxi) ještě dalších pár let. A jaký Tygrouš je? Je to sice paličák, který nedá dospělému jezdci nic zadarmo, zato má ale několik vlastností, které jsou při hiporehabilitaci nepostradatelné. Jednak je to jeho psychická odolnost snášet kdeco, a to s nadhledem a chladnou hlavou. Především je to pak ale typický, téměř stoický klid, jaký mívají moudří muži ošlehaní věkem a zkušenostmi. Takoví muži chodí vždy po správných cestách, dělají chytrá rozhodnutí a pokaždé vědí, jak se zachovat. Rozvážnost je jejich druhé jméno. Když k tomu přidáme ještě onen tajemný šestý smysl, jenž je vlastní všem koním, máme z toho Tygrouše. Mezi ostatními koňmi jasná volba pro vůdce stáda, u instruktorů příjemný kolega a u dětí milý kamarád. A jak už to u starců také někdy bývá, rád si vychutná chvíle opečovávání podřimováním; když se kolem něj sejdou děti, které ho kartáčují a čistí, brzy skloní hlavu, přivře oči a nechá si líbit všechno na světě. Po osedlání zbývá probrat ho a přesvědčit, že si to s námi na jízdárně náramně užije. Tygrouš, který 1.1.2023 oslaví své 29. narozeniny, s námi odpracoval již mnoho jednotek HPSP. Až kam mi paměť sahá, nezklamal nás ani jednou. Vždy byl příkladným terapeutem, vzorným koněm a svou osobitostí předal mnoho nejednomu dítěti. Věříme, že ještě nějaký čas bude v jeho silách pokračovat a pomůže nám vykouzlit ještě mnoho úsměvů na dětských tvářích.