REACHEL SPARROW

Ráchel vyrůstala od svého roka v jedné ze starých Černošických vil. V tamním terénu se naučila neskutečné rovnováhy, kterou pak obdivoval každý, kdo ji znal. Ve čtyřech letech se přestěhovala do Lochovic k nové paničce. Z tohoto náhodného setkání se vyklubalo největší přátelství a souznění dvou duší co kdy zažili. Ráchel i panička byly stejné. Obě náladové, tvrdohlavé, nikdy se nevzdávali svých cílů a stáli si za svými názory. Ale také byly přátelské, mazlivé, otevřené pro každého, kdo to potřeboval a obě milovali nové výzvy. Jedna pro druhou udělali první poslední. Ráchel milovala rychlost, běhat s větrem o závod, oběhnout kilometrovou loukou čtyřikrát dokola nebyl problém, hlavně když to bylo uprostřed vyjížďky a pak se pokračovalo dál. Běhala tak rychle a s takovou ladností že jste měli pocit, že se země nemůže dotýkat.

Když si má ni ale sedlo malé dítě, byla ten nejlevnější koník a poslouchala na sebemenší pomůcky, aby se jezdec nebál a měl pocit úspěchu. Ráchel zvládla za svůj krátký život rozveselit mnoho lidí, hodně lidem dát důvěru v koně, potěšit oko i srdce nad její ladností a přátelskou povahou. Co si panička usmyslela ona to dělala s radostí (někdy hodně po svém a někdy projevila hodně svůj názor), byla parťákem ve vytrvalosti do 80 km ve všestrannosti Z, parkurech ZL, drezúry L, BarellRace měla nejraději. Jako hipokůň měla nejraději kontakt s lidmi. Když ji čistili, hladili, mazlili, chodit na procházky nebo si hrát ze země. Malé děti ji vybíraly i z kopyt. Reachel Sparrow dobíjela všechny energií a optimismem. 

Byla to hvězda nejen hiporehabilitační, parkurová, ale i hvězda rytířská! 

Ve čtrnácti letech bohužel dostala nečekaně mrtvici střev, a i když se ji povedlo zachránit, boj s přidruženými problémy byl náročný a po roce jsme ho prohráli.